První sníh

12. 11. 2006

Jedna z odpoledních procházek s holkami nás minulý týden zavedla na kopce nad Náchodem. Na obzoru se rýsovaly Krkonoše a jejich vršky byly pokryté sněhem. Rozhodli jsme se, že se na ten sníh o víkendu zajedeme podívat. Pár obrázků z naší výpravy najdete ve fotogalerii.

V neděli ráno jsme vyjeli. Celou cestu pršelo, až jsme se báli, že v Peci pod Sněžkou ani nevylezeme z auta a pojedeme zase zpátky. V Peci naštěstí už jen drobně mrholilo a stromy pár desítek metrů nad parkovištěm byly bílé. Takže jsme vyrazili. Cesta lesem na Růžohorky začínala blátem a sněhu byl jen slabý poprašek. S každým krokem směrem vzhůru ho však přibývalo. Holky byly nejdřív trochu překvapené ale brzy jim došlo, co je ta bílá studená věc na zemi zač a znatelně ožily. Co se dělo, nemusím asi nikomu vysvětlovat - došlo na hrabání, válení se, požírání, poskakování atd. Přes Růžohorky (zavřeno) jsme podél lanovky pokračovali na Sněžku. Obvyklé davy turistů se nekonaly. Lanovka nejela a všude byl klid. Na stráni kousek pod vrcholem začal foukat vítr. Předpověď slibovala nárazy větru až 70 km/h a moc se nespletla. Jenom ty nárazy se nekonaly, vichr vál stejnou silou bez přestávky. Na vrcholku Sněžky jsme se proto dlouho nezdrželi. Řetězovou cestou jsme vyrazili dolů. Vítr foukal přímo proti nám a metal nám do obličeje zmrzlé ledové krystalky. Z polské strany zřejmě lanovka jezdila, protože proti nám šplhal had polských turistů. Pobavili nás - měli slabé bundy, rifle nad kotníky a na nohách polobotky, tenisky, nebo kozačky s podpatkem. Čepici a rukavice měl jen málokdo. Do jednoho vypadali, že do minuty zmrznou.

Na polské chatě nad Obřím dolem jsme se chvíli ohřáli a pokračovali k Luční boudě. Protivítr nás sice brzdil, ale vidina horkého čaje a polévky nás hnala kupředu. Boudu jsme v mlze našli snadno, ještě že je tak velká. Čaj se ale nekonal - do 8. prosince je zavřeno. Nevadí, na Výrovku je to kousek. V mlze s výhledem tak na 3 tyče jsme vyrazili. Vichr se konečně zlepšil. Ne že by přestal, ale foukal ze strany, takže to tolik nevadilo. Po davech pod Sněžkou už nebylo ani stopy, všude byl zase klid. Když jsme sbíhali dolů k Výrovce, potkali jsme jen 3 borce na skialpech. Výrovka nezklamala - taky zavřeno. Asi jsme si pro náš výlet vybrali špatné období. Dlouho jsme se tedy nezdržovali a přes Richterovy boudy jsme se vrátili zpět do Pece. Sněhu cestou dolů postupně ubývalo a v Peci už byly jen asi 2 cm mokré kaše.

Takovéhle počasí na jsme na horách už dlouho nezažili. Ovšem hlavní cíl výpravy byl splněn, sněhu jsme viděli víc než dost. V nejlepších místech nám byl po kolena a holkám až po břicho. Teď doma rozmrzáme, holky spí přitištěné k radiátorům a o něčem se jim zdá. Asi o sněhu.

Milan, Zdenda, Káťa a Bára

Poznámka pro ostatní členy - pokud se někam se svými psy vypravíte, ať už na závody, nebo jen tak na výlet a máte pocit, že by to mohlo zajímat i ostatní (ano, určitě si to rádi přečtou), pošlete webmasterovi na adresu krátké vyprávění a pár fotek, které pak zveřejníme na webu stejně, jako tuto reportáž.